Go to content Go to navigation Go to search
studenti a absolventi    zákonodárci

Fyzické a právnické osoby - smlouvy

Fyzické či právnické osoby mohou při potřebě výkonu určitých prací od jiných fyzických osob (a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nejsou podnikatelskými subjekty), volit z několika typů smluv, a to jak podle zákoníku práce, tak i občanského zákoníku. Zcela samostatné jsou smlouvy podle obchodního zákoníku, které uzavírají podnikatelské subjekty.

Často se můžeme setkat s názorem, že uzavřením občanskoprávní nebo obchodněprávní smlouvy, která směřuje ve svém důsledku k výkonu určitých činností, dochází k obcházení pracovněprávních předpisů. Vzhledem k tomu, že každá smlouva vzniká souhlasným projevem vůle smluvních stran, je především jejich věcí, jakou smlouvu si zvolí. Musí však pečlivě vážit, neboť neznalost zákona neomlouvá. Každá ze smluv má své výhody a nevýhody.
Smlouvy uzavírané podle občanského zákoníku vycházejí z naprosté rovnosti účastníků, a tudíž „zaměstnanci“ nemají žádnou zvýšenou ochranu, která je obvyklá v pracovněprávních vztazích. Na druhou stranu nepochybnou výhodou těchto smluv je větší nezávislost při provádění činností, ale také i odpovědnost, která by se měla odrazit ve výši odměny.
Problematiku smlouvy o dílo upravuje část osmá, hlava IV občanského zákoníku. Zde je stanoveno, že smlouvou o dílo se zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí. Dále jsou zde uvedeny další povinnosti jak pro objednatele, tak pro zhotovitele, ze smlouvy o dílo vyplývající.

Na obsahu smlouvy a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést je osobně, nebo zda je oprávněn dát dílo provést na svoji odpovědnost.
V § 634 je stanoveno, že není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou. Dále je zde stanovena splatnost ceny díla. V dalších paragrafech se pojednává o zvýšení a změně ceny díla a povinnostech při odstoupení od smlouvy.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění, upravuje, kdo jsou plátci pojistného na zdravotní pojištění.
Kdo je plátcem pojistného na sociální zabezpečení stanoví zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění. Jsou to: a. pojištěnci, (tj. zaměstnanci v pracovním poměru, osoby samostatně výdělečně činné), b. zaměstnavatelé, c. stát. Z uvedeného vyplývá, že student, vykonávající činnost na základě smlouvy o dílo, nespadá do žádné výše uvedené kategorie plátců na zdravotní a sociální pojištění a tudíž pojistné neplatí.

Od placení pojistného je třeba odlišit placení daně z příjmů fyzických osob, jak je upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Zde je v § 3 odst. 1 uvedeno, že předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: a. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, b. příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, c. příjmy z kapitálového majetku, d. příjmy z pronájmu, e. ostatní příjmy.
Co jsou to ostatní příjmy, je stanoveno v § 10 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
Jsou to tedy příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem. V § 10 odst. 3 písm. a) je však stanoveno, že příjmy podle odst. 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč, jsou od daně osvobozeny.

  | zasláno 20. listopad 2006

Komentáře jsou uzavřeny

Výpověď a podpora v nezaměstnanosti Když se věci ztrácejí