Go to content Go to navigation Go to search
zaměstnaní    zákonodárci

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

je stanovena za podmínek uvedených v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v platném znění. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec podle zákona č. 118/2000 Sb.
Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých ji vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen „rozhodné období“), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Mzdové nároky
Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho u příslušného soudu podán návrh na prohlášení konkursu. Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník (zaměstnavatel) nebo kterýkoliv z jeho věřitelů (tedy i jeho zaměstnanci). O podaném návrhu informuje soud úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo, místo podnikání, bydliště nebo je zde umístněna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele. Úřad práce poté zveřejní na své úřední desce informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce a současně je oznámí všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.

Uplatňování mzdových nároků

Lhůta pro uplatnění mzdových nároků
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informace soudu o podaném návrhu na prohlášení konkursu na úřední desce, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě soud návrh na prohlášení konkursu odmítne nebo zamítne, toto řízení zastaví nebo konkurs zruší, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl.

Žádost o uspokojení mzdových nároků
Zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky u kteréhokoliv úřadu práce. Pokud zaměstnanec žádá o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není místně příslušný, postoupí neprodleně tento úřad práce žádost místně příslušnému úřadu práce. Mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec písemně. Tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“ obdrží zaměstnanec u kteréhokoliv úřadu práce nebo si tyto tiskopisy může zaměstnanec stáhnout z integrovaného portálu MPSV.

Rozsah a výše mzdových nároků
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím mzdovým nárokům splatným za 3 měsíce v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu („rozhodné období“). Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Zaměstnanec si tedy nemůže sám určit, za které měsíce rozhodného období bude uplatňovat mzdové nároky. To platí i v případě, že mzdový nárok za daný měsíc byl zaměstnavatelem částečně vyplacen. Jestliže byl např. návrh na prohlášení konkursu podán v červnu, může zaměstnanec uplatnit splatné mzdové nároky za květen, duben a březen. Pokud by měl zaměstnanec za březen mzdové nároky vyplacené, ale zaměstnavatel by mu dlužil mzdové nároky za únor, zaměstnanec by v žádosti uplatnil mzdové nároky za měsíce květen, duben a únor. Jestliže zaměstnanci při skončení pracovního poměru vznikl nárok na odstupné nebo na náhradu mzdy, nejedná se o samostatné mzdové nároky za 2 měsíce, ale o mzdový nárok za měsíc, ve kterém zaměstnanec naposledy u zaměstnavatele pracoval. Za tento měsíc zaměstnanec uplatňuje jak mzdu, tak i případné odstupné, resp. náhradu mzdy.
Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou.
Celková výše mzdových nároků vyplacených úřadem práce jednomu zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání návrhu na prohlášení konkursu.

Dokládání uplatněných mzdových nároků Po uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců, úřad práce vyzve písemně zaměstnavatele, aby nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců. Uplatní-li zaměstnanec mzdové nároky po prohlášení konkursu, přecházejí povinnosti zaměstnavatele předložit zmíněný seznam na správce konkursní podstaty.
Pokud zaměstnavatel nepředloží seznam dlužných mzdových nároků zaměstnance a tím nepotvrdí jeho nárok na uplatněné mzdové nároky a ani zaměstnanec nepředloží doklady, které by výši mzdových nároků, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčily, budou mu rozhodnutím úřadu práce přiznány mzdové nároky pouze ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu. Po vydání rozhodnutí úřadem práce může zaměstnanec dodatečně prokázat mzdové nároky ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší nejpozději do 3 měsíců ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu, jinak vůči úřadu práce zanikají.
Jestliže úřad práce neuspokojil mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v konkursním řízení.

  | zasláno 21. listopad 2006

Komentáře jsou uzavřeny

Když se věci ztrácejí Osobní údaje a zaměstnavatel