Go to content Go to navigation Go to search
úředníci    zákonodárci

Správní řízení

Správní řízení

Správní řízení je procesními normami správního práva upravený postup správních úřadů, jehož cílem je, ve vždy konkrétní věci, vydání správního rozhodnutí jakožto individuálního správního aktu.

Na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Správní řízení na úseku zaměstnanosti se týká rozhodování ve věcech spojených
• s evidencí uchazečů o zaměstnání (nezařazení do evidence, vyřazení z evidence, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci),
• s agenturami práce (povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturami práce, odejmutí povolení),
• s neposkytnutím příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
• se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí ( povolení k získávání cizinců, povolení k zaměstnání cizince, prodloužení povolení k zaměstnání cizince, odejmutí povolení),
• s výkonem činnosti dítěte (povolování, zákaz výkonu činnosti dítěte)
• s přestupky fyzických osob a správními delikty právnických osob.

Kdo je účastníkem správního řízení?
Účastníkem řízení je ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak.

Jaká jsou práva účastníka?
Účastníci řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů. Účastník řízení má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění. Účastník může samostatně jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti.
Správní orgán je povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnou jeho doplnění.
Proti rozhodnutí správního orgánu má účastník řízení právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud se účastník řízení odvolání písemně nebo ústně do protokolu nevzdal.

Kdo a kdy může zahájit správní řízení?
Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu. Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu věcně a místně příslušnému ve věci rozhodnout. Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

Jak se postupuje při správním řízení?
Správní orgán sepíše protokol o ústních podáních a o důležitých úkonech v řízení, zejména o provedených důkazech, o vyjádřeních účastníků řízení, o ústním jednání a o hlasování. Z protokolu musí být patrno, kdo, kde a kdy řízení prováděl, předmět řízení, které osoby se ho zúčastnily, jak řízení probíhalo, jaké návrhy byly podány a jaká opatření byla přijata.
Protokol podepisují po přečtení všechny osoby, které se jednání zúčastnily, a zaměstnanec správního orgánu provádějícího řízení. Jak se účastník řízení dozví o výsledku správního řízení?
Důležité písemnosti, zejména rozhodnutí, se doručují do vlastních rukou. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Odepřel-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit.
Má-li účastník řízení, který se zdržuje v cizině nebo tam má sídlo, opatrovníka anebo zástupce v tuzemsku, doručí se písemnost tomuto opatrovníku nebo zástupci.
Pokud správnímu orgánu není znám účastník řízení nebo jeho pobyt, je použito doručení veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláško se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
Rozhodnutí se účastníkovi řízení oznamuje doručením písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Den doručení rozhodnutí je dnem jeho oznámení.

Co dělat, když není účastník řízení s rozhodnutím spokojen?
V takovém případě je nutno, aby účastník řízení postupoval v souladu s poučením, které je součástí předmětného rozhodnutí. V převážné většině případů lze podat odvolání (existují i rozhodnutí, proti kterým se odvolat nelze).
Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (nikoliv tedy přímo u odvolacího orgánu). Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.

Co by mělo obsahovat podání odvolání?
Podání je posuzováno podle jeho obsahu. Není rozhodující jakým způsobem je označeno, jako odvolání může být posouzeno i podání označené jako stížnost, žádost, prosba o pomoc či nápravu. Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Nemá-li podání předepsané náležitosti, pomůže správní orgán účastníku řízení nedostatky odstranit, popřípadě jej vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil; zároveň ho poučí, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení.

Jak bude naloženo s odvoláním proti rozhodnutí správního orgánu?
Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může o odvolání sám rozhodnout, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže se rozhodnutí netýká jiného účastníka řízení než odvolatele nebo jestliže s tím ostatní účastníci řízení souhlasí. Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.

Jakým způsobem postupuje odvolací orgán?
Odvolací orgán přezkoumává rozhodnutí v plném rozsahu, není vázán pouze odvolacími důvody. Odvolací orgán je povinen zjistit důsledně skutečný stav věci. Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.
Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, pokud je to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárnosti. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.

Co je obnova řízení?

Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocným rozhodnutím vykazujícím nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci nebo nedodržení některých procesních podmínek.

Kdy je možno povolit obnovu řízení?
Správní řízení, které nabylo právní moci, je možno na návrh účastníka obnovit
• vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení,
• záviselo-li rozhodnutí na posouzení předběžné otázky, o níž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak,
• byla-li nesprávným postupem správního orgánu účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení, jestliže to mohlo mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v odvolacím řízení,
• rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným orgánem, jestliže to mohlo mít podstatný vliv na rozhodnutí a jestliže nemohla náprava být zjednána v odvolacím řízení,
• rozhodnutí se opírá o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, nebo rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Je-li na přezkoumání rozhodnutí obecný zájem, pak správní orgán nařídí obnovu řízení.

V jakých lhůtách je nutno uplatnit návrh na povolení obnovy řízení?
Návrh je nutno podat u správního orgánu, který ve věci rozhodl v posledním stupni ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí. Zmeškání lhůty nelze prominout. Lze se odvolat i proti novému rozhodnutí vydaném v obnoveném řízení?
Proti rozhodnutí vydané v obnoveném řízení lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení nového rozhodnutí rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Přezkum rozhodnutí

Kdy připadá v úvahu přezkoumání pravomocného rozhodnutí mimo odvolací řízení? Institut přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení připadá v úvahu především k nápravě právních omylů, tj. prostředek k odstranění rozporu rozhodnutí se zákony nebo jinými obecně závaznými předpisy.
Podnět k přezkoumání mimo odvolací řízení není návrhem na zahájení správního řízení (na rozdíl od obnovy řízení). Neshledá-li správní orgán podnět důvodným, vyrozumí toho, kdo jej podal, neformálním sdělením.
Příslušným k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je příslušný orgán vyššího stupně nadřízený. Teprve po prošetření došlého podnětu, shledá-li příslušný správní orgán podnět opodstatněným, zahájí správní řízení z vlastní iniciativy.
Řízení skončí zpravidla vydáním prvoinstančního rozhodnutí, jímž se přezkoumávané rozhodnutí zruší nebo změní. Nemůže být zrušeno nebo změněno rozhodnutí po uplynutí tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Proti takovému rozhodnutí lze rovněž podat odvolání (rozklad).

Kdo bude co platit?

Náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu, nese tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly účastníkům řízení, nese účastník.
Správní orgán může účastníkům řízení, svědkům a znalcům uložit, aby nahradili náklady, které vznikly správnímu orgánu jejich zaviněním; může jim také uložit, aby nahradili náklady, které vznikly jejich zaviněním, ostatním účastníkům řízení.

  | zasláno 16. listopad 2006

Komentáře jsou uzavřeny

Těhotenství a ukončení pracovního poměru ÚP - stížnost na pracovníky úřadu práce