Go to content Go to navigation Go to search
zdravotně postižení    zaměstnavatelé

Zdravotně postižení - vzít, či nevzít?

Skutečnost, že zdravotní postižení samo o sobě ztěžuje uplatnění na trhu práce, násobí fakt architektonických bariér a nepřístupné dopravy. Motivace zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením je velice často ovlivňována obavami, předsudky a nedostatečným množstvím informací.

Pro potřeby zaměstnávání a pro vztahy z toho plynoucí jsou občané se zdravotním postižením zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákon o zaměstnanosti), definováni jako občané se změněnou pracovní schopností (dále jen ZPS) a občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (dále jen ZPS s TZP).

Na základě ustanovení tohoto zákona je zaměstnavatel povinen zaměstnat občany se ZPS ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců (dále jen „povinný podíl“). Povinný podíl u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci činí 4 %. Tuto povinnost může zaměstnavatel plnit třemi způsoby:
1. přímým zaměstnáváním občanů se ZPS ve výši povinného podílu,
2. odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem, registrovanou církví, náboženskou společností, církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním výrobních programů těmto subjektům, nebo
3. odvodem do státního rozpočtu – výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zákon o zaměstnanosti v ustanovení §21 umožňuje poskytování příspěvku na zřízení a provoz chráněných dílen a pracovišť. Výše příspěvků je uvedena ve znění vyhlášky č. 115/1992 Sb. Příspěvky jsou poskytovány zaměstnavatelům, kteří tato pracoviště zřizují, po dohodě s místním úřadem práce.
V roce 2003 byla na zřízení chráněných pracovních míst vynaložena částka ve výši 61 819 tis. Kč, což je o 19 684 tis. Kč více než v roce 2002, a na provoz částka ve výši 155 036 tis. Kč, což je o 23 404 tis. Kč více než v roce 2002. V této souvislosti došlo k nárůstu počtu nových pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích a počtu umístěných uchazečů se ZPS.

Od roku 2002 byl do zákona o zaměstnanosti vložen nový § 24a, podle kterého náleží zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců se ZPS z celkového počtu jejich zaměstnanců měsíční příspěvek ve výši 0,35násobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku za každého zaměstnaného občana se ZPS.
V roce 2003 celková výše poskytnutých prostředků činila 524 446 tis. Kč. Z tohoto údaje vyplývá, že příspěvek byl poskytnut na přibližně 8230 osob se změněnou pracovní schopností.
Od roku 2001 je v gesci MPSV systém poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podnikatelským subjektům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se ZPS. Cílem tohoto dotačního systému je udržet vzniklá pracovní místa pro občany se ZPS a zajistit možnost tvorby nových pracovních míst prostřednictvím investičních dotací, které směřují k obnově nebo reprodukci majetku potřebné k zachování nebo rozšíření výrobního programu zaměstnavatele.

Mimo ustanovení zákona o zaměstnanosti je motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání občanů se ZPS upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, kde se stanoví výše částky, o které se fyzickým i právnickým osobám snižuje daň z příjmu. Jedná se o částku 18000 Kč za každého zaměstnance se ZPS a částku 60000 Kč za každého zaměstnance se ZPS s TZP.

Zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností je i přes všechna výše uvedená opatření v právních předpisech a vynaložené finanční prostředky obtížné. Ke zvýšení motivace k zaměstnávání těchto osob jsou vedle již dnes používaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti navrženy nástroje nové, a to zejména v oblasti pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace jako souvislá péče poskytovaná osobě se zdravotním postižením by měla umožnit této osobě získat nebo zachovat si vhodné zaměstnání. Pracovní rehabilitace se uskutečňuje různými formami. Stanovení vhodné formy s ohledem na zdravotní stav osoby se zdravotním postižením je dáno individuálním plánem, který musí vycházet z objektivního posouzení zdravotního omezení, pracovních schopností a dalších osobních faktorů osoby, ale zároveň i z posouzení situace na trhu práce.

Nově navrhovaná právní úprava na základě předchozích zkušeností umožňuje i další způsoby, jak hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa. Je navržen nový příspěvek na zapracování obtížně umístitelného uchazeče. Pro řešení určitých specifických situací je navržena zákonná možnost operativního postupu pomocí cílených programů.
Rok 2003 byl Evropským rokem osob se zdravotním postižením. Jedním ze stanovených úkolů bylo zvýšit informovanost široké veřejnosti o situaci a postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce. Proto jedním z Opatření Národního akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2003 bylo MPSV a úřadům práce pověřeným koordinací státní politiky zaměstnanosti v kraji stanoveno podílet se na přípravě seminářů, resp. kontaktních dnů pořádaných v rámci Evropského roku osob se zdravotním postižením. Cílem těchto setkání bylo zvýšit informovanost veřejnosti o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením a o způsobu plnění povinnosti zaměstnávat tyto osoby. Z hodnocení vyplývá, že tyto akce splnily předpokládaný záměr prezentovat a zpřístupnit široké podnikatelské veřejnosti problematiku pracovního začlenění osob se zdravotním postižením. Jejich prostřednictvím došlo k setkání a výměně zkušeností mezi zúčastněnými, tj. zaměstnavateli, zástupci krajů a obcí apod.

  | zasláno 22. listopad 2006

Komentáře jsou uzavřeny

Prodloužení průkazu ZTP/P živnost a rozhodné příjmy pro dávky státní sociální podpory